Tuto vzpomínku věnujeme našim ovčounům, kteří nás postupně opustili, ale zůstali v našich srdcích. Naše oblíbená autorka knížek o psech Irena Sehnerová napsala : " Po celý svůj život jsem vyznavačem velkých a silných psů, kteří vám jdou u nohy, pod kůží jim hraje každý sval, jejich nos šacuje kapsy větru, jejich sluch zaznamenává váš tep i povzdech hvězdy v té nejvzdálenější galaxii, psů, jejichž srdce patří jen jednomu člověku, psů, kteří mají vlastní rozum, smysl pro čest a povinnost, smysl pro humor, smysl pro pracovitost a smysl pro lenošení...
Jako malá holka jsem velkého psa nepovažovala za zvíře, ale za zvláštní druh člověka, který jako jediný mě nikdy nezklamal, nezradil a nikdy neublížil. Ano, kdyby lidé byli jako můj pes, nemusela bych se bát tmy, zlích lidí a falešných přátel...
Jako velká holka považuji velkého psa za své bezpečí, za svého zpovědníka, za svého léčitele, za svého dobrého ducha, který mne provází, i když on musí zůstat doma a já jsem na cestách, provází mě tím, že on myslí na mne a já na něj, stále jsme spolu. Velký pes, který se přede mne postaví a brání mě, je pro mne jedním z mála pevných bodů ve světě, který mě obklopuje..."
O týden později nás zastihla další rána tentokrát nečekaná a to když nám zemřel náš Quatro (10,5 ). Bylo to nečekané o to bolestnější. Jsem ráda, že zemřel doma v mém náručí, klidný, že jsem mohla hladit tu jeho obrovskou krásnou hlavu...byl to Pan pes....Příčinu smrti se jen domníváme.
Tara ? 1999 - 11.1.2009
" Jsou pocity, které může vyjádřit jen mlčení "
Žádný zázrak se nestal....a já tě musela nechat odejít- věrňáku můj ze všech nejvěrnější. Strašně moc mi chybíš ale zůstává tisíce vzpomínek....
Taru jsem si vybrala 10.3.2000 v Plzeňském útulku. Zaujala mě na prvnípohled .Taruška byla nejosobitější členka smečky,vycházela dobře s lidmi, s dětmi i s cizími pejsky. Nikdy mě nezklamala a díky ní vím, co znamená psí věrnost a oddanost.
Otec: Vopo v.d. Steinhangerqelle
"Nekrásnější na světě nejsou věci ale okamžiky" K.Čapek
Dakota byla povahově bezvadná fena. Připadalo nám, že se pořád směje. Vše pro nás dělala s radostí. Její smrt (torze žaludku) nás velmi zasáhla.
Linda Carat
27.2.1996 - 11.12.2006 (o.Cash v.Wildsteiger Land, m.Dixie Carat CS)
Linda byla zakladatelkou našeho chovu ( maminka Algyny, Dakoty a Elsy) . Byla náš medvídek, velký mazel.....Byla naše první....