Tuto vzpomínku věnujeme našim ovčounům, kteří nás postupně opustili, ale zůstali v našich srdcích. Naše oblíbená autorka knížek o psech Irena Sehnerová napsala : " Po celý svůj život jsem vyznavačem velkých a silných psů, kteří vám jdou u nohy, pod kůží jim hraje každý sval, jejich nos šacuje kapsy větru, jejich sluch zaznamenává váš tep i povzdech hvězdy v té nejvzdálenější galaxii, psů, jejichž srdce patří jen jednomu člověku, psů, kteří mají vlastní rozum, smysl pro čest a povinnost, smysl pro humor, smysl pro pracovitost a smysl pro lenošení...

Jako malá holka jsem velkého psa nepovažovala za zvíře, ale za zvláštní druh člověka, který jako jediný mě nikdy nezklamal, nezradil a nikdy neublížil. Ano, kdyby lidé byli jako můj pes, nemusela bych se bát tmy, zlích lidí a falešných přátel...

Jako velká holka považuji velkého psa za své bezpečí, za svého zpovědníka, za svého léčitele, za svého dobrého ducha, který mne provází, i když on musí zůstat doma a já jsem na cestách, provází mě tím, že on myslí na mne a já na něj, stále jsme spolu. Velký pes, který se přede mne postaví a brání mě, je pro mne jedním z mála pevných bodů ve světě, který mě obklopuje..."